A teď k celému výletu:Tehran - obří město (13mil. lidí), miliony aut a motorek (jedno z nejznečištěnějších měst na světě) Nic moc k vidění, smrádek je cítit ve vzduchu (někteří nosí roušky na ulici). Luxusní jídlo jako od maminky.
Kashan – menší (300 000obyv.), historické, pěkné, naše asi nejoblíbenější.
Esfahan – velké město, zajímavosti daleko od sebe; hezká restaurace a hostel, naše první vodnice v Íránu; všudy přítomný smrad z hnojených parků
Yazd – staré město (staré hliněné domečky), kde je skoro nemožné se v malých uličkách neztratit; camel burger
Shiraz – uvítal nás déšť, dobře jsme si jedli, potkali jsme Japonské přátelé
Persepolis – staré perské město, které bylo zavalené pískem, hrozně levný vstup (500tomanů)
Lidi jsou hrozně milí až někdy trochu roztomile otravní – Hello sir, How are you mister? Where are you from? Všichni se pořád ptají jestli nepotřebujeme pomoct, co hledáme, kam chceme jet – radili jakým autobusem, kde vystoupit,...
Moc lidí anglicky neumí, překvapilo nás, že umí hodně starší lidi (dřív pracovali v cizích/amerických firmách nebo v cizině a asi se učila i na školách) oproti tomu mladí se učí ve škole arabsky (jazyk Islámu) a výuka angličtiny tam není prý na moc dobré úrovni. Když už někdo anglicky umí rozhodně se to snaží využít, když vidí turistu....moc jiných příležitostí bohužel asi nemají.
Žádné komentáře:
Okomentovat